Štěňátka

Tak jsem zase tady,já Duffy.

Všechny moje sestřičky i brácha jsou již pryč,mají nové páníčky.I já jsem měl vybranou rodinu,ale moje panička pro mne hledá někoho,kdo by se mnou šel i na výstavu,protože já se docela rád "nakrucuju".to zaprvé  a za druhé - kapitán /a to já jsem/ přeci opouští loď naposledy.

Nejvíc líto mne bylo,když odešel Dougy,můj bráška,my jsme totiž byli nerozlučná dvojka,ať jsme se rvali nebo spolu spali,no to víte,vždyť jsme byli jediný mužský element v té psí rodince.

Pravda,má to i své výhody,že jsem tu zůstal jako poslední- křeslo,ložnice,procházky apod.

Dnes se panička trochu zlobila/no co,nemá chodit do práce/,podařilo se mne okousat Sto roků samoty od Márqueze,tak nevím,snad to neukazuje směr mého života.

Tak dobrou,jdu se vecpat na gauč,o co,že mne tam panička pustí. 

                                                                                                   Velký Duffy